Mrtvočichovo doupě, zapomenutý místo na netu. Můj první wannabe blog, když mi bylo snad 16. Z dlouhý chvíle jsem se rozhodnul to tu obnovit. Často mě přepadají touhy napsat něco ze života, ale zároveň mě stejně rychle opouštějí. Nezbejvalo, než stáhnout starej dobrej WordPress, probrat se SQL dotazama atd.. Vůbec všechno se změnilo. Nechci tu nějak nostalgicky vzpomínat, ale s příchodem gejbooku a twitteru většina blogů chcípla. Kde jsou ty doby, kdy se hejtoval Hulán a Vogl? Ciwe, všechno v prdeli. Vypálil bych jim nejradši motherboard přes ICQ. Obměna generací, já vim. Dobře? Špatně? Prostě vývoj.  .. tak sem si zavzpomínal a zpátky do reality. Za 5 dní pálíme s hochama z Mokrý čtvrti směrem do země zaslíbený alá Indie. Měsíc budeme putovat. Dillí, Agra, Varanassi, Ladakh. Dneska jsem zajel do army shopu v Holoubkově pro nějaký kvalitný kalhoty. Btw správnej krámek s chlápkem co se vyzná (ale bacha, prodal by i vlastní matku). Doma jsem zjistil, že jsou mi moc malý (tímto posunuji nakupování hadrů na dru první příčku v mym hatelistu). Takže zejtra si to dam znova. Alespoň jsem vytradoval půjčení džeepa za posekání trávníku. Aspoň tak.

Jinak prádniny fajné. S bratrancem jsme jeli stopem do Amstru na 10 dní. Ve zkratce: první tři hodiny v Plzni nahovno. Klopíme uši, valíme dom autem a do nejbližší hercny 3km pěšky ožrat. Druhej den už frčíme jak nikdo. Francouzskej pár, Superb v nejvyšší výbavě 240 km/h (měl jsem pocit, že to auto poškozuju jenom tim, že v něm dejcham), přejetá odbočka na sever,super hipster z Nürnbergu s vysmátym kámošem, čtyřicátník Rumun se svojí matkou, co nás rychle naházel do auta při začínajícim tajfunu a potom 3h mlčel a jediný co jsem viděl byly jeho oči ve zpětnym zrcátku. Ale jinak to byl frajer, co nás vytáhnul z díry a vezl naše prdele notnou chvíli + dobil iPhone. Hippie Volvo s hrozně supr šedesátnící, její dcerou a manželem soudcem. O půlnoci už si to štrádujeme Amstrem. 5 řidičů, 14h, 0 Kč. Uvítání s lidma, fajn pokec s Bartkem z Polska, ganja, ganja, ganja, rum, párty, kanály, I Amsterdam, Rijskmuseum, nejpálivější kebab, že mi shořela držka, FREE GAZA protest, luxusní kočička na Museumpleinu, kofíky, Vanille Vla, Undergroundy na plejstech, prozkoumávání okolí a stop zpátky.

Tak uvidíme co Indie. Varanassi je prej tajemný město, kde Milan potkal chlápka, co tam jel na měsíc a skončil tam 20 let. A taky tam zná pension s oknem, do kterýho kouří smrad z těch spalovanejch mrtvol, takže myslim, že průvodcema máme dobrýho 🙂

BLOGGING IS NOT DEAD, cha chá