Delší dobu mě nezaujalo žádný album tak, jako v květnu vydaný Tired of Tomorrow od filadelfský kapely Nothing. Ano, já vim, o hudbě se nemá rozumovat, hudba se má poslouchat, ale přesto jsem měl potřebu o tomhle díle napsat pár vět.

Melancholie, bezvýchodnost a deprese. Už samotný intro prvního songu jsem slyšel asi stokrát. Je to zvláštní, že občas člověka něco takhle zasáhne. Nevim, jestli to je ta černá ponurost a zároveň chytlavý riffy, spousta reverbu a stěny zvoních crash činelů, ale tahle hudba mi mluví z duše. No.. To je opravdu krásný přirovnání, ale fakt mě tihle boys neskutečně baví. Takovou zajímavostí je, že frontman kapely Domenic Palermo si odseděl dva roky ve vězení za pokus o vraždu, když při rvačce pobodal člověka. Asi jinej gang… To si řikáš že, to musí bejt hroznej magor a zároveň hraje brutálně skvělou hudbu. Potom jsem si pustil krátkej dokument „film o albu“, kde jsou překvapivě záběry z natáčení, ale i Palermovo pocity, který předcházely celýmu albu. A tady je Palermo sympatickej týpek, kterej hází fórky a zajímavě mluví o celý desce, takže si nakonec řikáš, že to musí bejt v pohodě týpek.

Hrozně mě mrzí, že jsem Nothing nestihl asi před měsícem v Berlíně, ale bohužel jsem o tom nevěděl. Tak snad se v Evropě ještě někdy ukážou a hrát stejně dobrou, ne-li lepší hudbu, než teď.